úterý 13. března 2018

Fake News

Research - original pdf to download
Technet



PRAVDA MÁ KRÁTKÉ NOHY - summary

Hlavní poznatky shrnují autoři takto: „Nepravda se šířila významně rychleji, hlouběji a měla větší dosah než pravda.“ Platilo to pro všechny kategorie zpráv, nejvýraznější byl ale tento rozdíl u zpráv politických, zpráv o terorismu, katastrofách nebo o vědě.

Ve velkém se nepravdivé informace začaly na Twitteru rozšiřovat během americké prezidentské kampaně v roce 2012. V roce 2014 zase vědci zaznamenali rekordní nárůst „smíšených zpráv“ (zpráv kombinující pravdivá a nepravdivá tvrzení) v souvislosti s anexí ukrajinského Krymu Ruskou federací. Během předvolební kampaně 2016 je pak na Twitteru vidět velký nárůst jak pravdivých, tak i nepravdivých zpráv. Ty nepravdivé se ovšem šířily snáze a dostaly se k více lidem.

PROČ??
„Zjistili jsme, že nepravdivé zprávy častěji vyvolaly emoci překvapení, což podporuje hypotézu o originalitě,“ píší vědci. Dále nepravdivé zprávy vyvolaly častěji znechucení. „To je velmi typická, velice lidská reakce, to znechucení,“ myslí si Aral. Producent nebo šiřitel nepravdivé, smyšlené zprávy, počítá s touto emocionální reakcí, která zprávě pomáhá v dalším šíření.


Nepravdivé zprávy mají totiž podle Arala opravdu hrozivý potenciál: „Důsledky mohou být dramatické a katastrofální. Pořád ale nevíme dost o tom, co se děje a co můžeme udělat pro to, abychom lidem pomohli poznat nepravdu od pravdy.“

Je docela možné, že žádné jednoduché řešení neexistuje. Filtrování zpráv bude vždy podezřelé a platforma, která je bude filtrovat, bude velmi těžko obhajovat, proč mají zrovna její správci „patent na pravdu“. A zatímco někteří doufají, že označování podezřelých a pochybných zpráv by mohlo posílit kritické myšlení příjemců, ve skutečnosti má tento přístup několik zásadních nedostatků.


Obecně je zřejmě jediným dlouhodobým řešením kultivace mediální gramotnosti a pěstovat tak schopnost lidí ověřovat si informace. To ale není jednoduché, zvláště v prostředí on-line sítí, kde je zdánlivě tak málo času na rozhodování. Podle Arala ale stojí za to nerezignovat a povzbuzovat kritické myšlení: „Bude to vždycky nekonečná bitva pravdy s nepravdou. Myslím si, že pokud dovolíme, aby byla společnost pohlcena nepravdivými informacemi, může nás to úplně paralyzovat, a to způsobem, který si zatím třeba ještě nedokážeme představit.“



Žádné komentáře:

Okomentovat